Základní vybavení nádrže

     Pokud není zmíněno jinak, tak se celý text níže týká především podmínek chovu trpasličích krevetek rodu Caridina a Neocaridina (případně i Atyaephyra), které jsou nejoblíbenější, nejdostupnější a nejčastěji chované.
     Zde zveřejněné informace jsou z valné části získány ze zahraničních internetových zdrojů a ověřeny mojí praxí. Menší část informací je originálních. K informacích a radám přistupujte spíše jako k doporučením, nikoli jako k zaručenému návodu, jak chovat krevetky. Co funguje u mne nemusí zákonitě fungovat i u Vás. Akvarijní nádrže jsou složité systémy, které ovlivňuje celá plejáda nejrůznějších často netušených faktorů. Pokud se tedy budete řídit mými zkušenostmi a radami, nemusí to automaticky znamenat úspěch. Při čtení zahraničních fór a při komunikaci s ostatními chovateli krevetek se ukazuje, že různí lidé mají často zcela odlišné názory a zkušenosti. Krevetky nejsou v mnoha případech jednoduchými chovanci. To co bezproblémově zvládají i citlivější ryby, krevetky často spolehlivě likviduje. Problémy při jejich chovu se nevyhýbají vůbec nikomu včetně mě. Chov krevetek vyžaduje velkou dávku trpělivosti. U krevetek krátkodobý úspěch v chovu ještě nemusí nic neznamenat, daleko náročnější je dlouhodobý prosperující chov. Čtenář také může najít odlišnosti mezi současnou a dříve zveřejněnou verzí textu. Nehledejte v tom nic záludného, je to jen přirozený vývoj mých znalostí a zkušeností.
     Akvária, kde se Vám bude úspěšně dařit chovat krevetky se svým vnitřním vybavením a organizací nemusí nijak významně lišit od nádrží určených pro běžné akvarijní ryby a lze se při jejich zakládání a údržbě řídit obecnými akvaristickými pravidly a postupy uvedenými v každé akvaristické příručce. Přesto je zde několik momentů nebo doporučení, kterých když se budete držet, tak výrazně zvýšíte šanci na úspěch.
     Základní podmínkou chovu je biologicky stabilní nádrž o objemu minimálně 50 litrů. Čím větší pro ně připravíte nádrž, tím lépe. Větší nádrž je stabilnější a tudíž i vhodnější. Opravdu velkou chybou je vypouštět krevetky do čerstvě založeného „nezaběhlého“ akvária. Čím déle necháme nádrž zaběhávat, tím lépe. Minimální doba zaběhávání nádrže je jeden měsíc, optimální jsou měsíce tři. Krevetky jsou relativně adaptabilní a zvyknou si na nejrůznější fyzikální a chemické paramenty vody. Nesnášejí však jejich prudké výkyvy, které hrozí právě u malých a nedostatečně nezaběhlých nádrží. Nádrže volíme spíše nižší s větší plochou dna. Krevetky se pohybují převážně na dně a většinu svého času tráví
sháněním potravy. Relativně velká plocha dna vzhledem k objemu nádrže také přispívá k její větší stabilitě. Poskytuje větší prostor pro rozklad organického materiálu, růst řas, sinic, bakterií, prvoků a hub, což je přirozená potrava krevetek. Z tohoto důvodu se snažíme maximalizovat nejen plochu dna, ale celého vnitřního objemu nádrže.

Použito z jeho webu a za svolení pána Jendy Dvořáka

 

Zák